Po Ještědském hřebenu včera a dnes

 

Za první republiky bychom naši hřebenovou pouť zřejmě zahájili po vydatném spánku snídaní v dřevěné Jäckelbaude /750 m.n.m./ finanzmeistera Václava Jäckela na Malém Ještědu, postavené v roce 1906. Po jeho odsunu v roce 1945 byla turistická bouda s ubytovnou znárodněna a chátrala péčí řádného hospodáře pražského státního podniku Optika. Dílo zkázy dokonala Lesní správa, která ji v 60.letech proměnila v dnešní trosky.

Po snídani bychom se vydali kamenitou cestou na malou svačinku do velkolepého horského hotelu Ještěd /1.010 m.n.m./ , který byl dostavěn v r. 1907. Horský hotel byl pojat opravdu velkoryse a nahradil dřevěnou boudu podnikavých manželů Haslerových z Horního Hanychova, kteří spolu s Německým horským spolkem dali základ ještědské turistice. Z kamenné rozhledny vysoké 23 m,  která byla součástí hotelu byl překrásný výhled na okolní pohoří, libereckou kotlinu a nížiny středních Čech. V roce 1945 se stal nakrátko  majetkem  Klubu českých turistů, později státního podniku Restaurace a jídelny. Horský hotel vyhořel 31.ledna 1963 při neopatrném rozmrazování topení. Nová historie Ještědu se začíná psát 21.září 1973, kdy byl slavnostně otevřen multifunkční hotel s televizním vysílačem tvaru rotačního hyperboloidu, vysoký 93m. Za jeho konstrukci byli autoři Ing.arch. Karel Hubáček a Ing. Zdeněk Patrman poctěni prestižní Perretovou cenou, kterou z politických důvodů a členství v SIAL nemohli převzít.V současné době je hotel včetně vysílače majetkem akciové společnosti České radiokomunikace a vyžaduje nákladnou rekonstrukci v řádu stovek milionů korun.

Z nejvyššího bodu Ještědského hřbetu bychom sestoupili na oběd do turistické  Šamánkovy chaty na Pláních pod Ještědem /780 m.n.m./, poprvé vyhořelé v roce 1930 a podruhé definitivně v roce 1938 nebo do restaurace po levé straně cesty, postavené v roce 1926. Původní ráz výletní restaurace byl lehce znehodnocen úpravami interieru minulého režimu, avšak dodnes funguje pod hlavičkou Klubu českých turistů.

V půli naší pouti narazíme na jediný typicky horský hostinec U Šámalů /739 m.n.m./  s tanečním sálem v původním stavu,  dřevěným výčepem a galerkou pro muzikanty, vybudovaný Antonínem Šámalem v roce 1864. Sváteční odpoledne jsme mohli trávit tancem při živé hudbě až do roku 1953, kdy šenkýř Josef Kotek upadl v nemilost úřadů a hospoda byla  jejich rozhodnutím natrvalo uzavřena v roce 1958.Současný majitel, místní rodák a horal Svatopluk Koudela  ji  svépomocí upravil do původní podoby. Od ledna 1998 ji provozuje v sousedském stylu, typickém pro předválečnou rodinnou hospodu.

Komu by  se tančit nechtělo mohl si zaskočit do sousední krčmy U Bergschustera – Horského ševce na kus řeči /725 m.n.m./ se sudetskými Němci z horských spolků. Krčma byla vyhlášena především setkáváním  příhraničních Čechů a Němců, kteří zde vedli duchaplné diskuze u piva nezřídka do ranních hodin. Málokdy se rozcházeli jako nepřátelé, i když k hospodským roztržkám docházelo. Na další setkání štamgastů, českých a německých turistů se těšili.

Od Šamalů budeme klesat hřebenou turistickou stezkou k silnici vedoucí z Liberce do Českého Dubu. Na křižovatce cest v obci Rašovka /610 m.n.m/ ,  jedné z nejvýše položených ryze českých obcí Podještědí, narazíme na restauraci V Trnčí. Dřevěný dům byl  v roce 1898 přestavěn Hynkem Lankem a Františkou Lankovou na zemědělskou usedlost, hospodu, konzum a školu.

Hostinec si brzy získal velkou oblibu mezi turisty, obchodníky a štamgasty především pro vyhlášenou domácí kuchyň se zabijačkovými specialitami z vlastní domácí výroby. Hospodářství se slibně rozvíjelo i mezi válkami za Josefa a Anny Lankové, kteří se rozhodli pro dostavbu největšího sálu “na horách“  pro pořádání společenských akcí, přednášek, besed, divadla, vesnických tancovaček a bálů. V roce 1950 byla přistavěna porážka na prasata a stáj pro koně. Historie prosperujícího hospodářství se chýlí ke konci nástupem socialismu a tlakem na združstevnění generacemi budovaného majetku. Majitel byl odsouzen a v září 1953 tragicky zahynul cizím zaviněním ve vlastní hospodě. Syn Josef byl odveden na 3 roky k PTP do Jáchymovských dolů. Ovdovělá šenkýřka Anna na hospodářství a hospodu nestačí a je odsouzena za neplnění dodávek zemědělských produktů. Hospodářství přebírá v roce 1953 JZD Rašovka, hospodu SKD, pozdější Jednota Liberec. Likvidační období definitivně končí v noci z 5. na 6. července 1962, kdy hospodářská budova včetně hospody a sálu do základů vyhořely.

Po více než 40 letech přichází majitel spáleniště Ing. Josef Lank s myšlenkou rehabilitace původní restaurace. Projekčně je řešena  tak, aby kopírovala původní stavbu se všemi dominantními architektonickými znaky a nenarušila vesnický charakter zástavby. Stavba je ozvláštněna 22,5 m vysokou zděnou rozhlednou, 1. svého druhu v novodobé historii České republiky a zahradní terasou. Současná restaurace byla znovuotevřena u příležitosti Svatoantonínské pouti 10. června 2006.

 

Po vydatné prdelačce, zabijačkovém guláši a řízku přes celý talíř bychom se vydali hřebenovkou přes Rašovské sedlo na tancovačku v Obřím sudu na Javorníku /684 m.n.m./.  Obří sud, coby exponát na Jubilejní výstavě ve Vídni zakoupil v roce 1898 obchodník z Dlouhého Mostu p. Hübel. Demontovaný sud převezli vlakem a koňmi na vrch Javorník, kde jej sestavili bednářskou technikou a 18.července 1899 slavnostně otevřeli veřejnosti. Sud o objemu 10.000 hektolitrů a kapacitou 400 míst byl největším v Evropě. V roce 1924 byl Obří sud doplněn 18 m vysokou dřevěnou rozhlednou. Oprava střešního pláště neopatrnými dělníky  se stala pro unikátní stavbu osudnou  a Obří sud dne 20. září 1974 lehl popelem. Počátkem nového tisíciletí vznikla u starosty Jeřmanic Ing. Karla Černého myšlenka tuto unikátní stavbu obnovit. Replika Obřího sudu v modernějším urbanistickém pojetí je součástí všesportovního areálu Javorník a byla zpřístupněna veřejnosti 1. října 2011.

 

Doufáme, že vás prvorepubliková hřebenová túra zaujala, přestože většinu turisticky významných občerstvovacích stánků vzal oheň a péče národohospodářů let minulých. Pevně věříme, že Ještědský hřbet se opět stane turisticky atraktivním cílem vašich výletů a obnovené hostinské provozy na trase Malý Ještěd, Ještěd, Pláně, Proseč pod Ještědem, Rašovka, Javorník vám s trochou nostalgie připomenou historii ještědské turistiky od 19. do  21. století.

 

Osadní výbor Rašovka  –  březen 2012